B. Věcná část     Charakteristika zájmového území

Obec Krhová, spadající pod ORP Valašské Meziříčí, je součástí okresu Vsetín ve Zlínském kraji. Severní hranice jejího katastru je současně hranicí mezi Zlínským a Moravskoslezským krajem. Obec leží cca 2 km východně od města Valašské Meziříčí a cca 20 km severně od okresního města Vsetín. Na západě sousedí s obcí Bynina, na východě Zašová a na jihu přes páteřní tok Rožnovské Bečvy s obcí Hrachovec. Obec Krhová leží v srdci Valašska a rozkládá se podél Srního potoka s lidovým názvem Krhůvka nebo Krhovský potok. Celková katastrální rozloha činí 833 ha a v průměrné nadmořské výšce 312 m zde žije přibližně 2000 obyvatel.

Prochází tudy železniční trať Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm a silnice I/57 (Krnov - Opava - Fulnek - Valašské Meziříčí - Vsetín - Brumov - Bylnice)

Obec se rekonstituovala teprve nedávno, kdy na základě místního referenda se k 1.1.2013 oddělila od Valašského Meziříčí a stala se tak, po 60 letech, opět samostatnou obcí.

Krhová je situována na nejzápadnější svažité výspě Moravskoslezských Beskyd pod vrcholem Oprchlice (639 m ), která je spolu s Budičkou (508 m) významnými zdrojnicí povodňových vod do obce pokud jsou zasaženy dešťovými srážkami.

Katastrálním územím obce protéká jižním směrem k Rožnovské Bečvě Srní potok se svým levostranným přítokem Rybníčkovým potokem. Dalšími souběžnými toky jsou Zhrádek, tvořící východní hranici katastru a Hrádkovský potok. Tyto toky, které zatím nejsou spoutány žádnou retenční nádrží, ovšem obsahující několik malých vodních tůní na svých tocích, zejména v lesních porostech, tvoří hlavní vodní zdroje ohrožující obec Krhová povodní. Správcem vodních toků Srní a Zhrádek jsou Lesy ČR, s.p., OŘ jižní Morava. Jen Hrádecký potok je ve správě Povodí Moravy s.p.

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem. Téměř celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1160 km², která nicméně zasahuje i do Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Javorníků.

Geomorfologické a geologické poměry

Geomorfologický celek se rozkládá mezi Valašským Meziříčím a Jablunkovem. V laickém pojetí se do Beskyd často počítá i hornatina kolem Vsetína, což zhruba odpovídá rozsahu nadřazené jednotky Západní Beskydy.

Západní Beskydy jsou součástí tzv. Vnějších Západních Karpat, které jsou součástí složitého systému pohoří, zasahujících např. přes slovenské Tatry až do Rumunska. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou.

Hlavní hřebeny Moravskoslezských Beskyd jsou odděleny velmi hlubokými údolími a díky tomu má řada hor velmi vysokou prominenci (převýšení od sedla). Hned 4 vrcholy mají prominenci kolem 500 m a víc (Lysá hora, Smrk, Travný a Kněhyně) a dalších 18 vrcholů má prominenci nad 100 m (tisícovky Ropice, Velký Polom, Slavíč, Ostrý, Malý Polom a Radhošť, z netisícovek např. právě Oprchlice, Budička a Na Kopci (v katastru Krhové), dále pak Huštýn, Hodorf Krátká a Dlouhá - tvořící hřeben západní výspy Beskyd, Velký Javorník nebo Kozubová).

Klimatické poměry

Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50, v červenci dosahuje průměrná teplota 26-27 °C, na jihozápadě až 28 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17-18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 11-16. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

Opatření proti povodním

Protipovodňová opatření nejsou navrhována.