Hydrologické údaje

Hlavním recipientem katastrálního území obce Krhová je vodní tok Rožnovská Bečva, která protéká těsně pod jižním okrajem obce ve směru od východu k Valašskému Meziříčí na západ. Tento tok však zástavbu obce neohrožuje, naopak do ní ústí všechny ohrožující toky obce, tedy Srní potok (Krhovský, Krhůvka), Hrádkovský potok a Zhrádek (Židovský potok), které tečou víceméně paralelně a odvodňují tak celou plochu území katastru.

Hrádkovský potok je ve správě Povodí Moravy s.p. Brno.

Ostatní toky (Srní a Zhrádek) jsou ve správě Lesy ČR s.p., OŘ jižní Morava.

Zástavba v obci Krhová využívá spádnice území od severu k jihu. Obytné domy jsou stavěny i v inundacích vodních toků i příčně. Ploty dvorů sahají často až do průtočných profilů, takže přístup k vodoteči je ne všude snadný. Důsledkem takto vyvíjející se zástavby je hojné křížení místních komunikací s potoky s velkým množstvím mostků a lávek, stejně jako propustků, které mohou výrazně zhoršovat odtokové poměry svou výškou, průměrem i břehovým vetknutím.

V zastavěném území obce Krhová se na vodních tocích nachází řada mostků o nedostatečné kapacitě, a řada lávek pro pěší a propusktů pod komunikacemi výrazně zhoršující odtokové poměry v době zvýšených stavů vodních hladin.

Inundační území je zde úzké, rychlost vybřežené vody je však vysoká a může být kritická a tedy působit škody na majetku občanů i obce (zaplavení sklepů, pozemků, podemletí cest a břehové nátrže). Dochází tak k zaplavování i místních zpevněných komunikací, i když jen nakrátou dobu. Možnost vzniku zátarasů, nikoli z ledu, ale z dřevin a větví, u kapacitně nedostatečných mostků a propustků zvyšuje pravděpodobnost vybřežení vod.

Ke zvýšeným průtokům v Srním potoku dochází vzhledem k velikosti a tvaru povodí zejména při prudkých letních místních přívalových deštích a v jarním období při náhlém tání sněhu.

Dále se na toku Srního potoku a Zhrádku a jejích přítoků nachází malá vodní díla (rybníčky a jiné nádržky). Tato jezírka však nemají dostatečně kapacitní retenci na zadržení přívalových vod z toků nebo z povrchu a nelze je tedy považovat za dostatečnou protipovodňovou ochranu obce, naopak jejich eventuální protržení obec nijak zvlášť přídatně neohrožuje.

K největší povodni v obci Krhová došlo v 1958, po prudkém místním přívalovém dešti. Naopak v období katastrofální povodně v červenci 1997, která postihla převážnou část území Moravy, bylo zastavěné území obce Krhová, vhledem ke svému situování (horní část toku), této povodně ušetřeno.

Ze zkušenosti s historickými povodňovými jevy vyplývá, že došlo na řadě míst k vybřežení potoků, a poškození části koryt potoků - byly podemlety břehy koryt, opěrné zdi i části komunikací a poškozeno několik lávek.

Povodňově méně významným je Zhrádek, který lemuje celé východní území katastru Krhová.

Naproti tomu Srní potok má velmi dlouhé a rozlehlé svodné území. Potok teče kritickou infrastrukturou obce a má, zejména na svém horním toku řadu bezejmenných přítoků, zejména v zalesněné severní části katastru a nad ním.

Protierozní a protipovodňová opatření

Funkce protierozní ochrany je zajištěna uspořádáním jednotlivých funkčních ploch neurbanizovaného území a návrhem podmínek jejich využití. K eliminaci erozního ohrožení a ke zvýšení retenční schopnosti území přispívá zejména stabilizace stávajících ploch krajinné zeleně a návrh ploch nových (K č. 52 – 55, 57), při čemž ploch K č. 52 – 55 a P č. 51 plní funkci územního systému ekologické stability krajiny.

Realizaci technických opatření eliminujících erozní ohrožení a protipovodňovou ochranu umožňují i ostatní plochy s rozdílným způsobem využití, bez nároku na samostatnou funkční plochu.